20 umělců Musea Kampa je cyklus doprovodných programů, v nichž tematizujeme sbírky našeho muzea.

Vybrali jsme celkem čtyři okruhy, z nichž každý reprezentuje 5 umělkyň či umělců, jejichž jména postupně odhalujeme.

  • 01

    Věra Janoušková

  • 02

    Radoslav Kratina

  • 03

    Olbram Zoubek

  • 04

    Magdalena Abakanowicz

  • 05

    Vladislav Mirvald

  • 06

    Branko Ružić

  • 07

    Karel Malich (1924–2019)

  • 08

    Miloslav Chlupáč

  • 09

    Adriena Šimotová

  • 10

    Naděžda Plíšková

  • 11

    Karel Nepraš

  • 12

    Magdalena Jetelová

  • 13

    Jagoda Buić

  • 14

    Zdeněk Sýkora

  • 15

    Alena Kučerová

  • 16

    Jerzy Bereś

  • 17

    Jan Kubíček

  • 18

    Věra Lišková

  • 19

    András Baranay

  • 20

    Eva Kmentová

Kódy a krajiny 1: Od krajiny k racionalitě
český neokonstruktivismus pohledem Karla Dudra
Krajinářská východiska byla určující pro mnohé umělce, kteří se v 60. letech dopracovali ke konstruktivistickým tvůrčím přístupům. Zkoumání důležitosti těchto zdrojů a hledání společných rysů i specifik daného směřování u jednotlivých tvůrců bude základním tématem této přednášky. Hlavní zájem je přitom věnován především Zdeňku Sýkorovi a Kamilu Linhartovi, kteří by letos oslavili sto let, stejně jako Vladislavu Mirvaldovi, jehož sté výročí narození si připomeneme v příštím roce. Pro ucelenější pohled se blíže zaměříme i na jejich studiu u Martina Salcmana, působení ve skupině Křižovatka a kontext českého umění šedesátých let.
Kódy a krajiny 2: Od krajiny ke kódu
český neokonstruktivismus pohledem Jaroslava Vančáta
Jaroslav Vančát se věnuje především výtvarné pedagogice a její teorii. Ve své přednášce reaguje na předchozí příspěvek Karla Dudra a český neokonstruktivismus představuje z pohledu struktur Zděňka Sýkory.

ZÁZNAMY PŘEDNÁŠEK

•••••

Bílá sukně. Ženské umělecké osobnosti 60. a 70. let ze sbírek Musea Kampa pohledem Kateřiny Štroblové

Na pozadí vybraných děl ze sbírek Musea Kampa se historička umění Kateřina Štroblová zaměří na silnou generaci ženských umělkyň 60. a 70. let. Autorky jako Věra Janoušková, Alena Kučerová, Adriena Šimotová, Eva Kmentová a další patřily k silným uměleckým osobnostem, které ovlivnily české umění druhé poloviny dvacátého století. Jejich dílo i postavení v rámci umělecké scény otevírá otázku pozice žen-umělkyň i problematiku samotného „ženského umění“.

Ve středu Evropy. Středevropské umění pohledem Barbory Kundračíkové a Pavlíny Morganové

V roce 1988 připravili Meda Mládková a Dieter Ronte, tehdejší ředitel Museums Moderner Kunst ve Vídni, výstavu s názvem Expressiv. Ta představila umění druhé poloviny 80. let z prostoru geograficky vymezitelného jako bývalé Rakousko Uhersko – i když v úvodním textu si jako jedno z témat vymezili otázku, jestli se střední Evropa jako idea přežila, když už neexistuje jako politická entita. Tato výstava a pohled obou autorů výstavy jsou impulzem pro diskusi věnovanou umění střední Evropy. Budeme se snažit pojmenovat důvody, proč dává nebo naopak nedává smysl v současnosti tento pojem používat.

Diskutovat budou Barbora Kundračíková a Pavlína Morganová. Diskuzi bude moderovat Helena Musilová.