[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Museum Kampa zaznamenalo mimořádný návštěvnický úspěch. Výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni během tří měsíců navštívilo celkem 30 572 lidí. Jen během posledního návštěvního víkendu prošlo expozicí více než 3 000 návštěvníků, což představuje v kontextu českých výstav výtvarného umění nevídaná čísla. Už na 14. února Museum Kampa chystá další výstavu klasické moderny, studijní výstavu zaměřenou na květinová zátiší Václava Špály. Výstava Kubismus byla jedinečnou příležitostí seznámit se s mimořádně kvalitní sbírkou plzeňské galerie, která nemá vlastní stálou expozici. K vidění byly nejen početné soubory děl Bohumila Kubišty, Emila Filly či Otto Gutfreunda, ale také obrazy Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo již zmiňovaného Václava Špály. V tomto rozsahu byla kubistická kolekce Západočeské galerie vystavena vůbec poprvé. Velký ohlas zaznamenala také výstava Josef Bolf / Josef Váchal: Budoucí minulost, která se v Museu Kampa konala současně s výstavou Kubismus. Ta nabídla nadčasový dialog o duchovních vizích a temných obrazech lidského nevědomí mezi dvěma umělci, které od sebe dělí téměř sto let. Výstavu od začátku listopadu do začátku února vidělo 22 201 lidí. Průměrná denní návštěvnost 239 lidí z výstavy dělá jednu z nejúspěšnějších výstav současného českého umění minimálně od covidu. Podobnou návštěvnost měly v posledních pěti letech jen výstava Michaela Rittsteina (282), která se na Kampě konala na přelomu let 2023 a 2024, a výstava Krištofa Kintery (320) v DOXu v létě 2023. Mimořádná návštěvnost obou výstav potvrzuje dlouhodobou dramaturgii Musea Kampa, která systematicky propojuje moderní a poválečné umění s výstavami současných autorů a dokáže je prezentovat srozumitelně i pro širší veřejnost. “Úspěch Kubismu jsme do jisté míry očekávali, byť dlouhé fronty před museem o posledním víkendu nás přece jen překvapily,” konstatuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek a dodává: “Velkou radost mám také z úspěchu výstavy Josef Bolf/Josef Váchal, u které se vzácně setkaly pozitivní odborné kritiky – výstava byla na

Kateřina Černá 2. 1937 – 23. 1. 2024 Kateřina Černá se narodila v Praze 17. února 1937, za pár dní by oslavila 87. narozeniny. Velice záhy našla svůj nenápadný tichý půvab snové skutečnosti. Sněné a přece reálné postavy na jejích obrazech levitují, mávají na parník nebo krouží na bruslích krajinou přání a touhy, nasvícenou stříbřitým leskem vzpomínek. Poklidné košaté zahrady patří k přeludně graciézním zemím amazonek a nymf, a líbezným krajinám nedělního dětství mezi promenádami s kolotoči, loukami a nádhernými výhledy na Prahu. V postelích uprostřed zahrad sní usměvavá dívka za zavřenýma očima sen o Paříži, kam zalétává ve snu pravidelně každé úterní odpoledne. A občas i v sobotu po obědě. Autorka už od roku 1962 vnímala asambláž jako citové zátiší. Do obrazů vlepovala látky, krajky, stříbřité kovové folie. Nestačila jí vizuální stránka obrazů, pracovala s písmem a sdělením. Obrazy přepracovávala do grafických listů, kolorovala je a sestavovala do osobitých autorských knih. Velkou část života učila v lidové škole umění, kde si vyzkoušela řadu technik, k nimž by se jinak nedostala, třeba malbu na skle. V drobných textech napsaných na zdobné prostírání pod dorty je jasně patrná její souvislost s Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu, v dramatických opusech zase příbuznost s havlovským absurdním dramatem, aniž by pravidelně sedávala na pivu u Křížovníků nebo u Svitáků a vycházela z něčeho jiného než z vlastního života.  Kateřina Černá je v obrazech, grafikách i knihách jasná, čistá, vtipná a zářivě radikální svým vlastním způsobem a na svém vlastním prostoru. Je nám ctí, že jsme mohli loni v Museu Kampa uspořádat její výstavu Sny zaznamenané. Byla překrásná. Podle sdělení rodiny se poslední rozloučení s Kateřinou Černou bude konat 31. ledna 2024 v 15:15 v obřadní síni krematoria v Motole. Martina Vítková https://www.museumkampa.cz/vystava/katerina-cerna-sny-zaznamenane/

U příležitosti právě probíhající výstavy Lubomíra Přibyla Retrospektiva vyšla stejnojmenná obsáhlá publikace. Kniha navazuje na autorovu monografii připravenou Jiřím Valochem (Gallery, Praha 2006). Doplňuje práce z posledních let a více jsou v ní zastoupena díla z padesátých a šedesátých let. Texty Jany Šindelové, Adama Štěcha, Ilony Víchové a Martiny Vítkové jsou doplněny dobovými texty z let 1964 - 2019. Tvorbu přibližuje nespočet reprodukcí, řada dobových fotografií a závěrem pohledy do aktuální expozice.