Leonid Ochrymčuk Dej přednost, 1973 akryl, olej, sololit, 77 x 57 cm

Leonid Ochrymčuk
Dej přednost, 1973
akryl, olej, sololit, 77 x 57 cm

Leonid Ochrymčuk se narodil 19. května 1929 v Brně. V letech 1948 – 1953 vystudoval Pedagogickou fakultu brněnské univerzity. Pracoval jako pedagog na dětské psychiatrii v Brně – Černovicích a v letech 1972 – 1989 přednášel na brněnské Pedagogické fakultě.
Jeho dílo je výrazně inspirováno světem dětského myšlením a představivosti. „Dítě kreslí, jak myslí, nic nepředstírá. Chtěl bych tak umět kreslit, bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Ochrymčukův zájem o humor a hru spojený s mimořádným smyslem pro jednoduchost výtvarného jazyka vyústily ve druhé polovině 70. let v cyklus Vystřihovánek. Na čtverečkovaný rastr, jehož původ je ve školní podložce (lenochu), vlepoval papírové modely, které na sklonku 70. let zvětšoval a převáděl do velkoformátových maleb.
Na tomto základě se zrodil také typický Ochrymčukův LOB. Zcela originální bizarní bytost, jejíž vzdálený myšlenkový předvoj můžeme v českém prostředí nacházet snad jen v některých technicistních kompozicích Františka Grosse. V Ochrymčukových obrazech LOBů vstupují do vzájemného dialogu dvě základní roviny. Na jedné straně pravidelnost rastru, který je čistě racionální metodou dělen, násoben, a variován a na straně druhé svobodný prostor pracující se zcela jinou skutečností, totiž s vystřiženým (popřípadě do malířského záznamu převedeným) tvarem. Ochrymčukovy obrazy LOBů jsou tedy jakousi smyslovou „rovnicí“ pracující s estetikou op-artu a nové figurace, Ernstovými Loplopy či Dubuffetovými Hourloupy, a s bezbřehou imaginací.
Leonid Ochrymčuk tak od 60. let představuje výraznou osobnost, jejíž dílo čerpající ze světa školních podložek, vystřihovánek a her v nás oživuje vzpomínky a pocity dávno zapomenuté dětské radosti. Leonid Ochrymčuk zemřel 24. srpna 2005 v Brně.
Obraz nazvaný Dej přednost (1973) podle symbolu v dolní části pracuje s kombinací dvou světů. Minimalismus dopravních značek – červený trojúhelník postavený na špičku na bílém pozadí je komplikován krajinou s domem a železničním návěštím v horní části. Autor zrecykloval dílo ze svého raného období, které prozrazuje okouzlení Skupinou 42 s dobovým okouzlením reduktivní tvorbou. Kompozice možná náhodně připomíná obraz Terč (1965) Kamila Lhotáka ze sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové, rovněž spojující geometrický útvar a krajinu. Výstražnost symbolu, jež je srozumitelný na základě dohody, se střetává s odpozorováním reality, srozumitelném na základě podobnosti. Dílo naznačuje, že mimeticky pojatá realita může být mnohem komplikovanější, než se zdá.

Dílo bylo zakoupeno za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Ilona Víchová

Miloš Cvach – R 2/2016 (nástěnný reliéf), 2016

lakovaná překližka, 66 x 45 x 8 cm

JOSEF HAMPL Série V2 – 71, 1971 olejové a ofsetové barvy na plátně, 130 x 91 cm

olejové a ofsetové barvy na plátně, 130 x 91 cm