Výstava Zákazu navzdory přibližuje prostřednictvím snímků Jiřího Hampla a děl Mikuláše Medka a Jana Koblasy z let 1959–1963 jejich legendární expozici uskutečněnou v srpnu roku 1963 v Teplicích – v zámecké jízdárně, v tehdejší výstavní síni Klementa Gottwalda. Ve vývoji československého moderního umění poválečné doby představovala mimořádnou a zlomovou událost. Nebývalou už proto, že se přes předchozí zákazy nečekaně konala, a to díky štěstěně tzv. milostivého léta, které zásluhou Čestmíra Císaře, tajemníka ÚV KSČ s odpovědností za oblast masmédií, školství, kultury i mezinárodních vztahů, rozvolnilo od dubna do poloviny září 1963 ideologická nařízení státu. Poprvé se tak umělcům podařilo představit široké veřejnosti existenciálně zaměřené abstraktní práce stíhané výhrůžkami komunistického režimu. Velkolepou, myšlenkově koncentrovanou instalací obrazů a soch s odvahou ťali spolu s kurátory Věrou Linhartovou a Františkem Šmejkalem do opatrnosti a licoměrnosti zdejších uměleckých poměrů; málokdo si ji proto nechal ujít.

Abychom docílili obdobné názorové souhry, zaměřuje se přítomná výstava přednostně na tehdy vybraná díla; pouze v případě nedostupnosti některých z nich uvádí alternativní exponáty z daného údobí. Tvůrčí a ideová pojetí prací vedou k zastavení a k zamyšlení; ozřejmují, mnohdy s humorem a ironií, neodbytné osobní pocity, úzkosti, strasti a naděje ne nepodobné těm, které v současnosti prožíváme i my.

Se záměrem vzdát poctu umění a statečnosti obou tvůrců se současná výstava zároveň připojuje k uctění stého výročí narození Mikuláše Medka.

V popiskách jsou díla vystavená v Teplicích roku 1963 označena čísly v hranaté závorce a případnými odlišnostmi v názvu či datování, jež odkazují na seznam prací v teplickém katalogu.