Cena Medy Mládkové má za cíl podporovat umělkyně a umělce střední generace v jejich další tvorbě. Nese jméno mecenášky a sběratelky Medy Mládkové, které byla od konce šedesátých let důležitou podporovatelkou českého neoficiálního výtvarného umění. „Pro paní Medu bylo sběratelství především formou vyjádření zájmu o dílo vybraných autorek a autorů a snahou motivovat je, aby v nastoupené cestě pokračovali. Ve svém zájmu se nezaměřovala jen na české autory, ale i na umělce ze Slovenska, Polska, Maďarska či tehdejší Jugoslávie. Rádi bychom, aby cena měla podobnou funkci i geografický záběr,“ vysvětluje Filip Melzer, za jehož předsednictví správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových cena vznikla. Cena byla poprvé udělena v rámci oslav 20. výročí otevření Musea Kampa v roce 2023 a je každoročně udělována na narozeniny Medy Mládkové 8. září.

„Zatímco Cena Jindřicha Chalupeckého je určena umělcům na začátku kariéry a Státní ceny se zpravidla udělují za celoživotní dílo, Cena Medy Mládkové se zaměřuje na tvůrce ve věku 35 až 65 let, tedy umělkyně a umělce, kteří již mají za sebou významná díla a výstavy, ještě však nepatří do kategorie žijících klasiků. Pani Meda byla výraznou individualitou, která vždy šla odvážně a nekompromisně vlastní cestou. Podobné kvality by měla vykazovat i tvorba oceňovaných autorek a autorů,“ dodává Melzer. Kritériem výběru nejsou dílčí počiny z poslední doby, preferované medium tvorby či národnost, ale především osobitost tvorby, odvaha jít vlastní cestou a schopnost prostřednictvím umění nastolovat nová témata.

Cenu Nadace Jana a Medy Mládkových uděluje ve spolupráci s časopisem ELLE. O laureátovi rozhoduje odborná porota složená z nezávislých odborníků a zástupců Musea Kampa. „Cena laureáty ve vztahu k museu k ničemu nezavazuje, nechceme, aby pro ně znamenala jen další povinnost. O možnosti výstavy či koupě děl s jednotlivými laureáty ale vždy jednáme,“ doplňuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek. Cena má formu autorského šperku, který pro každý ročník vyrábí jiný šperkař. V první ročnících to byly šperkařky Dick Wolf, Anežka Juhová a Magdalena Šťastníková.

Meda Mládková (1919–2022) byla celoživotní propagátorkou české kultury. Její exilové nakladatelství Éditions Sokolova v roce 1953 mimo jiné vydalo první monografii malířky Toyen a v Paříži se spřátelila s průkopníkem abstrakce Františkem Kupkou. Ve Spojených státech amerických později spolu s manželem Janem Mládkem vybudovali největší soukromou sbírku Kupkových děl. Svými nákupy zároveň podporovali řadu osobností domácího umění šedesátých až osmdesátých let. Motto Medy Mládkové znělo: „Když chceš, tak můžeš.“ Právě odhodlání a neústupnost, se kterými se pouštěla do všeho, co dělala, byly po roce 1989 pro českou společnost převálcovanou čtyřiceti lety komunistické totality velice cennou a inspirativní lekcí.