Tomáš Rajlich – Bez názvu, 1974

Tomáš/Tomas Rajlich
1940 Jankov – žije a tvoří v Praze, Amsterdamu a v Toskánsku
malíř, sochař, grafik, pedagog
vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Karla Hladíka, Jana Laudy a Karla Pokorného, 1958-1964

Rajlich patří k podstatným osobnostem evropského konceptuálního umění konce 60. a 70. let, pokud tento pojem vnímáme také v kontextu minimalistických, geometrických či výsostně abstraktních dobových tendencí – konec konců tyto postoje stály u zrodu Klubu konkretistů, který autor v roce 1967 spolu s Arsénem Pohribným, Jiřím Hilmarem a Radkem Kratinou spoluzakládal. Už tam deklaroval zájem o přísné geometrické struktury, ovšem vlivem širokého světového konceptuálního proudu a postminimalismu začal své dílo rozvíjet do mnoha směrů – pojítkem je geometrická abstrakce, ovšem slouží jako východisko ohledávání možností média malby (expresivní malířské gesto vs. hladká neosobní malba), možností barevných vztahů a její pomocí budovaného prostoru aj. Stejně tak důležitá byla (a stále je) textura obrazu, povrch díla – dá se říci, že v Rajlichově podání lze hovořit o živé geometrii.
V roce 1968 po sovětské invazi Rajlich opustil Československo a i díky řadě výstav, které se Klubu konkrétistů v zahraničí podařilo během let 1968 a 1969 zorganizovat a trochu i díky vlně solidarity s umělci z okupované země se mu podařilo se velmi brzy etablovat na mezinárodní scéně – už v roce 1975 vystavoval na významné výstavě Fundamental Painting pořádané Stedelijk Museem v Amsterdamu.
Většina Rajlichových obrazů z konce 60 a začátku 70. let v sobě nese přísný geometrický rastr, který je různým způsobem dotýkán a převrstvován. Jako pro většinu geometristů, i pro Rajlicha je důležitým výrazovým prostředkem světlo, pomocí kterého buduje hloubku a prostor obrazu, respektive buď zdůrazňuje plošnost, nebo naopak.
Museum Kampa získala tři obrazy z tohoto mimořádně intenzivního tvůrčího období, každý reprezentuje určitý princip. Třetí obraz z předkládané kolekce, Bez názvu z roku 1974 představuje jisté završení určitého období – v šedém monochromaticky působícím obrazu je rast i gesto vyrovnáno do stejné intenzity, světelnost je potlačená – tato neutrální škála je východiskem k dalším dílům druhé poloviny 70. let, do kterých začíná výrazněji vstupovat barva. Nicméně nadále trvá Rajlichova obliba čtvercového formátu velikosti 40 x 40 cm.

Museum Kampa se systematicky věnuje autorům, kteří odešli zejména po roce 1968 do emigrace, také je velká pozornost směřována na umění geometrie – v posledních letech byly do sbírek získány unikátní práce od Radka Kratiny, Vladislava Mirvalda, Františka Kyncla a dalších – práce Tomase Rajlicha tedy do sbírky Musea Kampa organicky patří.

Dílo bylo zakoupeno za podpory Ministerstva kultury České republiky.