Jitka Svobodová Stromy, 1982

Jitka Svobodová
9. 9. 1941, Praha

Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961–1967 ateliér monumentální malby, 1973–1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a výtvarnice ve svobodném povolání, po Sametové revoluci v roce 1991 byla jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér-školu kresby. Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Patří k nejvýraznějším a nejosobitějším autorkám působícím na české výtvarné scéně.

Věnuje se prostorové i plošné kresbě nejčastěji tužkou, pastelem, uhlem, popřípadě používá dráty, gumové hadičky a papírovou hmotu, v kresbách tematizuje často samotný proces kreslení jako jedinečné tvůrčí aktivity.

Objekty vytváří Jitka Svobodová od poloviny sedmdesátých let a jsou nedílnou součástí prozkoumávání média kresby, respektive objekty jsou její prostorovou variantou. Základem je drátěná kostra, která je různým způsobem obalena tenkou vrstvou jiného materiálu – papírovou hmotou, gumovou hadičkou, některé práce jsou kolorovány.

Stromy jsou patrně vůbec prvním realizovaným objektem Jitky Svobodové – spadají do doby, kdy se na určitý čas opouští „technicistní“, přísnou kresbu (trámy, traverzy, prkna) a obrací se k zachycení přírodních motivů, které jsou jinak v její tvorbě latentně přítomny stále. Stromy začínají linii kreseb (ať plošných nebo prostorových), které se zabývají zaznamenáváním různých přírodních jevů a procesů, i stromů je to vítr a jeho pohyb v korunách stromů.
Jitka Svobodová při diskuzi o Stromech poznamenala, že se na tomto objektu učila prostorové zvládnutí trojrozměrného díla z hlediska statiky a prostorové vyváženosti – Stromy jsou patrně nejdynamičtější (a nejnestabilnější plastikou), kterou Svobodová vytvořila.

Stromy jsou součástí větší kolekce objektů, které se staly součástí sbírky Musea Kampa. Doplňují kolekci kreseb (polovina 70. let až současnost).

Dílo bylo zakoupeno za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Jitka Svobodová – Oko, 1994

bronzový drát, papír, barva, v. 80, š. 95

Tomáš Rajlich – Bez názvu, 1972

akryl na desce, 40 x 40 cm