Jitka Svobodová – Oheň I, 1988

Jitka Svobodová
9. 9. 1941, Praha

Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961–1967 ateliér monumentální malby, 1973–1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a výtvarnice ve svobodném povolání, po Sametové revoluci v roce 1991 byla jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér-školu kresby. Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Patří k nejvýraznějším a nejosobitějším autorkám působícím na české výtvarné scéně.

Věnuje se prostorové i plošné kresbě nejčastěji tužkou, pastelem, uhlem, popřípadě používá dráty, gumové hadičky a papírovou hmotu, v kresbách tematizuje často samotný proces kreslení jako jedinečné tvůrčí aktivity.

Objekty vytváří Jitka Svobodová od poloviny sedmdesátých let a jsou nedílnou součástí prozkoumávání média kresby, respektive objekty jsou její prostorovou variantou. Základem je drátěná kostra, která je různým způsobem obalena tenkou vrstvou jiného materiálu – papírovou hmotou, gumovou hadičkou, některé práce jsou kolorovány.

Oheň I patří k objektům, které se zabývají zaznamenáváním různých přírodních jevů a procesů – Svobodová ukazuje, že kresba je schopná zachytit ty nejsubtilnější děje ve své nejpřímější ideji a to přesto, že se jedná o kresbu prostorovou. Oheň I patří do kolekce děl, které zaznamenávají pomíjivé a přírodní děje (hoření, vítr, pohyb mraků). Svobodová v případě Ohně pracuje s i výraznou barevností a s pohybem diváka kolem díla – ten završuje nezachytitelný dojem chvění, respektive esence procesu hoření. Předstupněm Ohně bylo několik objektů Ohně a Slunce z poloviny 80. let. Oheň I pak představuje jejich posun k abstrahované, univerzálnější zkušenosti.

Dílo bylo zakoupeno za podpory Ministerstva kultury České republiky.