[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]V pondělí až pátek 16. 3. 2026 - 20. 3. 2026 bude z důvodu rekonstrukce změněna otevírací doba – v těchto dnech bude museum otevřeno od 12 do 20 hodin.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]
[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Museum Kampa zaznamenalo mimořádný návštěvnický úspěch. Výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni během tří měsíců navštívilo celkem 30 572 lidí. Jen během posledního návštěvního víkendu prošlo expozicí více než 3 000 návštěvníků, což představuje v kontextu českých výstav výtvarného umění nevídaná čísla. Už na 14. února Museum Kampa chystá další výstavu klasické moderny, studijní výstavu zaměřenou na květinová zátiší Václava Špály. Výstava Kubismus byla jedinečnou příležitostí seznámit se s mimořádně kvalitní sbírkou plzeňské galerie, která nemá vlastní stálou expozici. K vidění byly nejen početné soubory děl Bohumila Kubišty, Emila Filly či Otto Gutfreunda, ale také obrazy Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo již zmiňovaného Václava Špály. V tomto rozsahu byla kubistická kolekce Západočeské galerie vystavena vůbec poprvé. Velký ohlas zaznamenala také výstava Josef Bolf / Josef Váchal: Budoucí minulost, která se v Museu Kampa konala současně s výstavou Kubismus. Ta nabídla nadčasový dialog o duchovních vizích a temných obrazech lidského nevědomí mezi dvěma umělci, které od sebe dělí téměř sto let. Výstavu od začátku listopadu do začátku února vidělo 22 201 lidí. Průměrná denní návštěvnost 239 lidí z výstavy dělá jednu z nejúspěšnějších výstav současného českého umění minimálně od covidu. Podobnou návštěvnost měly v posledních pěti letech jen výstava Michaela Rittsteina (282), která se na Kampě konala na přelomu let 2023 a 2024, a výstava Krištofa Kintery (320) v DOXu v létě 2023. Mimořádná návštěvnost obou výstav potvrzuje dlouhodobou dramaturgii Musea Kampa, která systematicky propojuje moderní a poválečné umění s výstavami současných autorů a dokáže je prezentovat srozumitelně i pro širší veřejnost. “Úspěch Kubismu jsme do jisté míry očekávali, byť dlouhé fronty před museem o posledním víkendu nás přece jen překvapily,” konstatuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek a dodává: “Velkou radost mám také z úspěchu výstavy Josef Bolf/Josef Váchal, u které se vzácně setkaly pozitivní odborné kritiky – výstava byla na
[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Společná výstava dvou generačně blízkých umělců – Tila Baumgärtela (1972), žijícího v Lipsku, a Mihaela Milunoviće (1967), který se pohybuje na trase Paříž-Bělehrad – spojuje dva odlišné malířské světy plné vrstevnatých vizuálních příběhů a osobité dramaturgické strategie, zasazené do sfér pokřivené reality. Oba umělci pracují s nelineárními dějovými linkami a zachycují prchavé, zároveň statické i dynamické momenty naplněné absurdními a surrealistickými obrazy, snovými vizemi nebo fragmenty vzpomínek – případně tím, co by se tak mohlo jevit. Navozují pocit skličující reality, která se řídí vlastními pravidly a logikou. Jejich malířské kompozice představují poutavé situace zasazené do věrohodného interiéru i exteriéru, a tím dále umocňují dojem poněkud neobvyklého světa. Významnou roli zde hrají přírodní prvky, které scénám dodávají symbolický rozměr a emocionální intenzitu. Inscenované scény na základě divadelních postupů, filmových strategií nebo kolážovitých instalací mikropříběhů vytvářejí komplexní obrazové prostory, ve kterých se prolínají časové osy, perspektivy a významové vrstvy. Výstava Ozvěny neviděného nabízí pohled na současný stav evropské figurativní malby a zároveň otevírá prostor pro aktivní reflexi, intuitivní interpretaci a hodnocení toho, co je znázorněno. Michal Stolárik Kurátor výstavy Vstup do celého muzea po celý den za symbolických 106 Kč. Komentované prohlídky zdarma k platně vstupence.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]
[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Výstava je součástí programového cyklu Musea Kampa věnovaného tématům, aspektům a souvislostem díla Františka Kupky. Poslední v řadě byly v roce 2017 výstava Ateliérová sousedství: Marcel Duchamp, Raymond Duchamp-Villon, Jacques Villon a František Kupka a roku 2018 expozice uspořádaná k 100. výročí založení republiky František Kupka: Legionář a vlastenec. Letošní výstava uvede umělcovu tvorbu v době „zlatého věku“ satirických časopisů. Ač je Kupka znám především jako jeden z prvních, kdo vykročili směrem k nefigurativnímu umění, představuje jeho satirická tvorba, na první pohled diametrálně odlišná od pozdějších konceptů, v mnohém ohledu substanciální součást umělcova díla. Výstava představuje Kupkovu kritickou kresbu v širším kontextu tehdejší pařížské a mezinárodní scény a poukazuje na různorodost i aktuálnost témat, která satirická kresba zpracovávala před více než sto lety. Vstup do celého muzea po celý den za symbolických 106 Kč. Komentované prohlídky zdarma k platně vstupence.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]
Kateřina Černá 2. 1937 – 23. 1. 2024 Kateřina Černá se narodila v Praze 17. února 1937, za pár dní by oslavila 87. narozeniny. Velice záhy našla svůj nenápadný tichý půvab snové skutečnosti. Sněné a přece reálné postavy na jejích obrazech levitují, mávají na parník nebo krouží na bruslích krajinou přání a touhy, nasvícenou stříbřitým leskem vzpomínek. Poklidné košaté zahrady patří k přeludně graciézním zemím amazonek a nymf, a líbezným krajinám nedělního dětství mezi promenádami s kolotoči, loukami a nádhernými výhledy na Prahu. V postelích uprostřed zahrad sní usměvavá dívka za zavřenýma očima sen o Paříži, kam zalétává ve snu pravidelně každé úterní odpoledne. A občas i v sobotu po obědě. Autorka už od roku 1962 vnímala asambláž jako citové zátiší. Do obrazů vlepovala látky, krajky, stříbřité kovové folie. Nestačila jí vizuální stránka obrazů, pracovala s písmem a sdělením. Obrazy přepracovávala do grafických listů, kolorovala je a sestavovala do osobitých autorských knih. Velkou část života učila v lidové škole umění, kde si vyzkoušela řadu technik, k nimž by se jinak nedostala, třeba malbu na skle. V drobných textech napsaných na zdobné prostírání pod dorty je jasně patrná její souvislost s Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu, v dramatických opusech zase příbuznost s havlovským absurdním dramatem, aniž by pravidelně sedávala na pivu u Křížovníků nebo u Svitáků a vycházela z něčeho jiného než z vlastního života. Kateřina Černá je v obrazech, grafikách i knihách jasná, čistá, vtipná a zářivě radikální svým vlastním způsobem a na svém vlastním prostoru. Je nám ctí, že jsme mohli loni v Museu Kampa uspořádat její výstavu Sny zaznamenané. Byla překrásná. Podle sdělení rodiny se poslední rozloučení s Kateřinou Černou bude konat 31. ledna 2024 v 15:15 v obřadní síni krematoria v Motole. Martina Vítková https://www.museumkampa.cz/vystava/katerina-cerna-sny-zaznamenane/
U příležitosti právě probíhající výstavy Lubomíra Přibyla Retrospektiva vyšla stejnojmenná obsáhlá publikace. Kniha navazuje na autorovu monografii připravenou Jiřím Valochem (Gallery, Praha 2006). Doplňuje práce z posledních let a více jsou v ní zastoupena díla z padesátých a šedesátých let. Texty Jany Šindelové, Adama Štěcha, Ilony Víchové a Martiny Vítkové jsou doplněny dobovými texty z let 1964 - 2019. Tvorbu přibližuje nespočet reprodukcí, řada dobových fotografií a závěrem pohledy do aktuální expozice.
