HANA PURKRÁBKOVÁ Babička, 1997 šamotová kamenina, židle z ohýbaného buku, 107 x 50 x 65 cm

HANA PURKRÁBKOVÁ
Babička, 1997
šamotová kamenina, židle z ohýbaného buku, 107 x 50 x 65 cm

Hana Purkrábková (1936–2019), česká keramička a sochařka. Po absolvování Střední průmyslové školy keramické v Bechyni absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér Jana Kavana), poté byla zaměstnána v keramické dílně Ústředí uměleckých řemesel ve Štěchovicích, kde i začala realizovat volnou tvorbu. Od roku 1969 přešla zcela do svobodného povolání a v Brunšově spolu s Karem Pauzerem vytvořili pracoviště umožňující realizaci velkých keramických plastik. Vystavovala od počátku šedesátých let, je držitelkou řady ocenění.

Hana Purkrábková měla neuvěřitelný cit pro sochařskou zkratku. Z keramické hlíny se jí podařily vytvořit mimořádně působivé figury a tváře, které bez zbytečných detailů podávají skvělý, často ne zrovna lichotivý obraz lidských typů a situací. Karel Pauzer ji označuje jako „zlodějku výrazů“, kdy se jí podařilo sumarizovat pocit z běžných dějů – politických mítinků, vernisáží, čekáren u doktora…

V roce 2020 Museum Kampa zakupuje tři práce, které dobře dokládají všechny její polohy – niterná osobitost v případě křehkého portrétu autorčiny maminky, agresivní mluvčí, reprezentujícího „politika“ jakékoli doby a groteskní jedlíci, vrhající se na rautový stůl při jedné z vernisáží. Karlem Pauzerem vybraná Kočka jako dar dotváří tento konvolut polohou obracející se ke zvířatům a jejich soužití s lidmi, tedy k tématu, které měli částečně s Pauzerem společné.

Babička je portrétem autorčiny maminky, byla vystavena v rámci výstavy Vybraná společnost v Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, kde figura „zasedla“ mezi dámy s rukama na klíně, či svírající kabelku, čekající u lékaře, na autobus, či na smrt. Nejspíše na to, až je někdo vezme na vědomí. Babička se trochu vymyká – je odrazem období, kdy byla autorčina maminka hůře mobilní a spolu s manželem Karlem Pauzerem se o ni starali, přičemž maminka stále intenzivně komentovala dění kolem. Šamot postavy autorka usadila na židli z ohýbaného buku, tu nejtypičtější židli, kterou si dokážeme představit. Babička je portrétem konkrétní ženy, ale zároveň také portrétem všech bytostí, které se napřed staraly o svou rodinu a které měly to štěstí, že se o ně nakonec rodina také postarala.

Helena Musilová

Miloš Cvach – R 2/2016 (nástěnný reliéf), 2016

lakovaná překližka, 66 x 45 x 8 cm

JAROSLAV KOLÉŠEK – Ayrton Senna, 2006

barvené sklo, v. 40 cm