Leonid Ochrymčuk Objekt 196834, 70. léta 20. století dřevo, polychromie, 35 x 34, 5 x 8 cm

Leonid Ochrymčuk
Objekt 196834, 70. léta 20. století
dřevo, polychromie, 35 x 34, 5 x 8 cm

Leonid Ochrymčuk se narodil 19. května 1929 v Brně. V letech 1948 – 1953 vystudoval Pedagogickou fakultu brněnské univerzity. Pracoval jako pedagog na dětské psychiatrii v Brně – Černovicích a v letech 1972 – 1989 přednášel na brněnské Pedagogické fakultě.
Jeho dílo je výrazně inspirováno světem dětského myšlením a představivosti. „Dítě kreslí, jak myslí, nic nepředstírá. Chtěl bych tak umět kreslit, bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Ochrymčukův zájem o humor a hru spojený s mimořádným smyslem pro jednoduchost výtvarného jazyka vyústily ve druhé polovině 70. let v cyklus Vystřihovánek. Na čtverečkovaný rastr, jehož původ je ve školní podložce (lenochu), vlepoval papírové modely, které na sklonku 70. let zvětšoval a převáděl do velkoformátových maleb.
Na tomto základě se zrodil také typický Ochrymčukův LOB. Zcela originální bizarní bytost, jejíž vzdálený myšlenkový předvoj můžeme v českém prostředí nacházet snad jen v některých technicistních kompozicích Františka Grosse. V Ochrymčukových obrazech LOBů vstupují do vzájemného dialogu dvě základní roviny. Na jedné straně pravidelnost rastru, který je čistě racionální metodou dělen, násoben, a variován a na straně druhé svobodný prostor pracující se zcela jinou skutečností, totiž s vystřiženým (popřípadě do malířského záznamu převedeným) tvarem. Ochrymčukovy obrazy LOBů jsou tedy jakousi smyslovou „rovnicí“ pracující s estetikou op-artu a nové figurace, Ernstovými Loplopy či Dubuffetovými Hourloupy, a s bezbřehou imaginací.
Leonid Ochrymčuk tak od 60. let představuje výraznou osobnost, jejíž dílo čerpající ze světa školních podložek, vystřihovánek a her v nás oživuje vzpomínky a pocity dávno zapomenuté dětské radosti. Leonid Ochrymčuk zemřel 24. srpna 2005 v Brně.
Objekt z polychromovaného dřeva a kovu parafrázuje sochařský typ sousoší a zároveň tradiční dětské pohyblivé hračky, vyráběné lidovými řezbáři a prodávané na poutích. Figura připomíná kancelářské razítko, člověk si snadno představí tento objekt jako účastníka absurdního alternativního divadla malých forem. Červená barva může být poctou Šmidří divnosti červených soch Karla Nepraše. Zároveň je barvou základního nátěru. Součástí nalezených asamblážovaných součástí je dřevěný kvádr, nalezené fragmenty dřeva a kovu umně sestavené, a kovové číselné štítky. Objekt je v Ochrymčukově díle výjimečný i díky konkrétním použitým nalezeným prvkům.

Martina Vítková, Ilona Víchová

Miloš Cvach – R 2/2016 (nástěnný reliéf), 2016

lakovaná překližka, 66 x 45 x 8 cm

JAROSLAV KOLÉŠEK – Ayrton Senna, 2006

barvené sklo, v. 40 cm