Milan Lasota, Pohyb mima, 1982

Milan Lasota
(*1954, Třinec – †1998, Vřesina)
vzdělání technického směru, o výtvarné umění se zajímal od poloviny 70. let

Lasota patří do tzv. slezského konceptuálního okruhu, podobně jako např. Jan Wojnar nebo Karel Adamus, tedy autoři, které Museum Kampa získala do sbírek v minulých letech a kteří měli na tohoto mladšího autora iniciační vliv. Jestliže Adamus vychází ze své básnické tvorby a Wojnar z hledání přísného řádu a jeho porušování a analyzování vizuálních možností náhody, tak Lasotův přístup je charakteristický vazbou na jeho samotného ve smyslu zapojení sebe sama do procesu vzniku díla – hmatem (prsty, šlapkami, otiskem některé části těla), dechem, nebo krajinou, ve které se on sám (nebo jeho rodina) pohybuje. Důležitý je i fakt, že Lasota pracuje v celcích, které mu umožňují určité téma důkladně analyzovat, do děl zapojuje kromě vlastního zásahu i některé nalezené předměty.

Předkládaný cyklus 9 kreseb Pohyb mima z roku 1982 charakterizuje Jiří Valoch, který Lasotu od počátku 80. let navštěvoval takto: série, tvořené pohyby ruky a jsou to skutečně díla iniciační i z toho hlediska, že jejich tématem je na papír barvou zaznamenávaná stopa pohybu jeho ruky, tento pohyb je na každém listu papíru konfrontován s narýsovanými křivkami, které reagují na tvary, vytvořené pohyby prstů, v horních rozích jsou umístěny počáteční grafémy příslušného pojmenování, vedle nich je schematický náznak konstrukce, vztahující se ke způsobu vzniku celé kresby. Právě tělová motorika a akčnost byly aktérem i poselstvím umělcových děl. Lasota tak představuje odlišnou, konceptuálnější polohu fyzického umění než je akční umění pracující s tělem 70. let.

Helena Musilová

31/08/2018

Milan Nápravník – Bez názvu (obraz), 80. léta,

olej, plátno, 130 x 100 cm
31/08/2018

JAROSLAV KOLÉŠEK – Ayrton Senna, 2006

barvené sklo, v. 40 cm