ZDENĚK KUČERA Diagonála, 1989 akryl, sololit, 120 x 60 cm

ZDENĚK KUČERA
Diagonála, 1989
akryl, sololit, 120 x 60 cm

Malíř, grafik, tvůrce objektů a člen Klubu konkretistů Zdeněk Kučera se narodil 1. 5. 1935 v Litovli. Výtvarně-matematické vzdělání získal na Univerzitě v Olomouci. Po absolutoriu v roce 1957 působil jako pedagog na Ostravsku. V roce 1969 byl z politických důvodů propuštěn. Mezi ostravské vysokoškolské studenty rozmnožil posmrtnou masku Jana Palacha. Jeho osobním životním mottem bylo: svoboda, pravda, geometrie. Od roku 1992 vedl jako docent olomouckou katedru výtvarné výchovy, v roce 1997 byl jmenován profesorem. Zemřel v roce 2016.

Po přesídlení do Olomouce v roce 1989 začaly vznikat Kučerovy první obrazy, které umělec systematicky rozvíjel až do konce života. Vývoj Kučerových maleb lze zjednodušeně charakterizovat jako posun od minimalistických pláten založených na vztazích jednoduchých linií a ploch k složitějším kompozicím zdůrazňujícím optickou plasticitu, která je vystavěna na měkkém prolínání iracionálních prostorů s meditativně komponovanými barevnými plány.

Obraz Diagonála, 1989 je vůbec první obraz, který Kučera po přesunu do Olomouce vytvořil, jak také potvrdila umělcova současná žena. Otevírá tedy fázi prvních Kučerových obrazů, které jsou založeny na zcela minimalizovaném tvarosloví a věcné barevnosti redukované na vztah modré a červené barvy na bílém pozadí. Tyto obrazy působí na první pohled racionálně, avšak dynamika v nich skrytá vyvolává v pozorovateli silný emotivní zážitek.

Samotné téma obrazu – diagonála – je artikulováno zcela věcně – jednoduchou linií, která diagonálně protíná obrazové pole a propojuje protilehlé rohy formátu. Kučera zde typickou červeno-modrou barevností vytvořil v diagonální linii ubíhající pruhy, které se směrem nahoru rozvolňují a vyvolávají dojem, že diagonála je nejen prostorová, ale že dokonce i rotuje. Tímto prvkem Kučera umocnil dynamiku obrazu a navázal na odkaz neo-konstruktivního umění šedesátých let.

Zdeněk Kučera patřil k důležitým členům Klubu konkrétistů a představitelům neo-konstruktivního umění, které Museum Kampa programově sleduje a zpracovává, proto je zařazení jeho prací významným obohacením jeho sbírek.

Martina Vítková

Miloš Cvach – R 2/2016 (nástěnný reliéf), 2016

lakovaná překližka, 66 x 45 x 8 cm

JAROSLAV KOLÉŠEK – Ayrton Senna, 2006

barvené sklo, v. 40 cm