Eduard Ovčáček, Strašidlo na Hradě, 1981, koláž, kresba, malba (akryl) na plátně, 100 x 85 cm

Eduard Ovčáček (*5. břazna 1933 v Třinci) je slezský malíř, kreslíř, grafik, vizuální básník, typograf. Žije a tvoří v Ostravě.
V letech 1957–1963 na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě (v atelkéru Petera Matejky). V šedesátých letech působil jako pedagog na filozofické fakultě olomoucké univerzity (předmět grafické techniky), v roce 1991 se stal spoluzakladatelem nové Fakulty umění při Ostravské univerzitě, kde dlouhá léta vedl Ateliér Volné tvorby na Katedře intermédií.
Tvorba Eduarda Ovčáčka je rozsáhlá, mnohovrstevnatá a komplexní. Začínal jako malíř pracující s velmi stylizovanými figurami, od nich postupně přes informel a strukturální grafiku přešel ke znakům – od kterých začal pracovat s existujícími i vymyšlenými písmennými znaky a strukturami. Dnes o Ovčáčkovi hovoříme jako o jednom z nejvýraznějších představitelů evropského lettrismu.
Přes obrovský akcent na práci s písmennými znaky Ovčáček zcela nikdy neopustil figurativní vyjádření. Vynořovalo se vždy v dobách výrazných dějinných zlomů dějin Československa. Ovčáček v těchto figurativních pracích velmi přesně, bryskně a s nadsázkou nahlížel na mezilidské vztahy, politickou situaci a faleš a prázdnotu veřejných projevů. Mezi takové práce patří i předkládané dílo Strašidlo na hradě z roku 1981, formálně jde o koláž, do které je zapojena textilie, jeden Ovčáčkův grafický list, kresba… Na předkládaném obraze je pozoruhodná citace národních symbolů a prapodivné figury, která obraz ovládá. V něčem jakoby Ovčáček předjímal dnešní hlavu státu, včetně červených trenek na figuře vlevo. Ovčáčkovu figurativní problematiku se první pokusil zpracovat Jan Kříž v katalogu k nevelké výstavě v GVU v Hodoníně. Mj. konstatuje: „Odpovídá to pojetí člověka jako aktivního hybatele, ale zároveň i zpředmětnělé oběti nově symbolického obrazového děje. V díle se nově zvýrazňuje napětí mezi racionálně mechanickými rysy civilizačního kontextu dnešního lidského bytí a agresívní fyziologií pudově bezprostředního životního projevu.“ Kříž ovšem nemohl podotknout, že to je primárně odkaz k bezprostřední žité skutečnosti socialistické normalizace.

popiska
Eduard Ovčáček: Strašidlo na Hradě, 1981
koláž + kresba + malba (akryl) na plátně, 100 x 85 cm
značeno dole v levé části obrazu: Ovčáček 81