Vladimír Janoušek, 1966

V roce 1966 publikoval Vladimír Janoušek v časopise Výtvarné umění krátký text nazvaný O sobě.  Končí ho následujícím odstavcem:

„Stále více se vzdaluji těmto kvantitativním pojmům a stále více se mi zdá, že umění pracující se senzačními a intenzivními podněty je jaksi nižšího druhu. Proto také spíš nedoceňuji, než abych přeceňoval požadavek osobního objevu jako hlavního kritéria v dnešním hodnocení. Nemohu věřit, oněm sondám do nitra, které se podobají jedna druhé. Ostatně je velmi nejisté, stálo-li kdy lidské já za to, aby bylo ukázáno. Je-li v sochařství co pravdivé, pak je to pravda vztahů jedné hmoty k druhé a další. Tato pravda je závažnější než touha vyslovit sám sebe. Je několik málo soch v dějinách umění, u nichž mám pocit, že jsou středem světa. A jsou sochy, které jsou samy konečným faktem, sochy, za nimiž se autor ztrácí a ustupuje do pozadí.“