[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text] Výstava představuje díla Valeriana Karouška (1929–1970) a Jiřího Nováka (1922–2010), významných osobností českého sochařství 60. let. Připomíná jejich podíl na formování nových figurativních a konstruktivistických tendencí i jejich účast na klíčových projektech, jako bylo EXPO 58 či liberecké přehlídky Socha. Oba autoři hledali inspiraci v přírodě i moderních technologiích a realizovali řadu děl ve veřejném prostoru. Karoušek spojoval kámen s kovem a jeho tvorbu ovlivňoval vztah k horám; jeho život tragicky ukončila expedice v Peru roku 1970. Novák pracoval především s kovovými konstrukcemi, do plastik zapojoval pohyb a věnoval se také restaurování. Společná výstava zdůrazňuje nadčasovost jejich děl i jejich citlivý vztah k přírodním živlům. Výstavou provede a umělce představí kurátorka Iva Mladičová. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea. [/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text] Výstava v Museu Kampa představuje Václava Špálu jako mimořádně soustředěného a systematického malíře, pro něhož se květinová zátiší stala celoživotním tématem i prostorem hlubokého malířského zkoumání. Právě kytice tvoří nejpočetnější část jeho díla a současně jednu z jeho nejméně stereotypních poloh – navzdory opakovaným motivům v nich Špála neustále hledal nové barevné, kompoziční a výrazové možnosti. Výstava ukazuje květiny nejen jako nositele smyslové krásy, ale také jako místo, kde se setkává malířova zkušenost, přísná skladba a spontánní malířský gestus. Zvláštní pozornost je věnována způsobu, jakým Špála komponoval svá zátiší před obrazy vlastních krajin, čímž vytvářel mnohovrstevnatý dialog obrazů v obraze. Komentovaná prohlídka přiblíží Špálův pracovní proces, jeho vztah k opakování a proměně téhož motivu i dobové kritické reakce. Výstava tak nabízí možnost nahlížet Špálovy kytice nejen jako ikonická díla české moderny, ale i jako překvapivě aktuální malířskou výpověď. Výstavou Vás provede kurátor Jan Skřivánek. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Když kytky mluví je interaktivní výtvarný workshop, ve kterém se galerie promění v kouzelný svět plný květin. Děti objevují, že pomocí květin můžeme vyjadřovat své pocity a myšlenky – říkat „děkuju“, „promiň“, „mám tě rád“ nebo „mám radost“, i když nepoužíváme slova. Prostřednictvím příběhů smyšlených postav se děti učí vybírat kytky podle nálady, barvy a situace: která kytka se hodí k oslavě, která k utišení smutku a která jako dárek pro někoho, na kom nám záleží. Při hledání správných květin v prostoru galerie se děti přirozeně seznamují s tím, že i obrazy, barvy a tvary mohou nést emoce a vyprávět příběhy. Na závěr si každé dítě vytvoří vlastní kreslenou kytku pro blízkého člověka – jako malý výtvarný vzkaz, kterým mohou vyjádřit to, co někdy nejde říct slovy. Workshop je vhodný pro menší děti (4-7 let).  Délka Workshopu: 60-90 minut Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Museum Kampa představuje tvorbu manželské dvojice Zdeňka Rybky (*1938) a Jaroslavy Kurandové (1936–2024), jejichž osobní i umělecké osudy byly úzce propojené. Seznámili se během studií na Akademii výtvarných umění v Praze a v 60. letech se od figurální malby posunuli ke geometrické abstrakci. Jako členové Klubu konkretistů vystavovali doma i v zahraničí. Kurandová pracovala s hladkými povrchy a výraznou barevností, vstupovala i do prostoru. Rybka experimentoval s elektrografií, jejíž světelné stopy dodávají dílům téměř mystický nádech. Po roce 1968 se stáhli z veřejné scény a věnovali se pedagogické činnosti. K vlastní tvorbě se naplno vrátili až koncem 80. let – Rybka s novými experimenty i expresivní figurací, Kurandová s dynamickými strukturami a občanským akcentem. Výstava připomíná dva výrazné autory, jejichž tvorbu i život zásadně poznamenaly dějiny. Výstavou provede kurátorka Martina Vítková.  Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]Museum Kampa zaznamenalo mimořádný návštěvnický úspěch. Výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni během tří měsíců navštívilo celkem 30 572 lidí. Jen během posledního návštěvního víkendu prošlo expozicí více než 3 000 návštěvníků, což představuje v kontextu českých výstav výtvarného umění nevídaná čísla. Už na 14. února Museum Kampa chystá další výstavu klasické moderny, studijní výstavu zaměřenou na květinová zátiší Václava Špály. Výstava Kubismus byla jedinečnou příležitostí seznámit se s mimořádně kvalitní sbírkou plzeňské galerie, která nemá vlastní stálou expozici. K vidění byly nejen početné soubory děl Bohumila Kubišty, Emila Filly či Otto Gutfreunda, ale také obrazy Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo již zmiňovaného Václava Špály. V tomto rozsahu byla kubistická kolekce Západočeské galerie vystavena vůbec poprvé. Velký ohlas zaznamenala také výstava Josef Bolf / Josef Váchal: Budoucí minulost, která se v Museu Kampa konala současně s výstavou Kubismus. Ta nabídla nadčasový dialog o duchovních vizích a temných obrazech lidského nevědomí mezi dvěma umělci, které od sebe dělí téměř sto let. Výstavu od začátku listopadu do začátku února vidělo 22 201 lidí. Průměrná denní návštěvnost 239 lidí z výstavy dělá jednu z nejúspěšnějších výstav současného českého umění minimálně od covidu. Podobnou návštěvnost měly v posledních pěti letech jen výstava Michaela Rittsteina (282), která se na Kampě konala na přelomu let 2023 a 2024, a výstava Krištofa Kintery (320) v DOXu v létě 2023. Mimořádná návštěvnost obou výstav potvrzuje dlouhodobou dramaturgii Musea Kampa, která systematicky propojuje moderní a poválečné umění s výstavami současných autorů a dokáže je prezentovat srozumitelně i pro širší veřejnost. “Úspěch Kubismu jsme do jisté míry očekávali, byť dlouhé fronty před museem o posledním víkendu nás přece jen překvapily,” konstatuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek a dodává: “Velkou radost mám také z úspěchu výstavy Josef Bolf/Josef Váchal, u které se vzácně setkaly pozitivní odborné kritiky – výstava byla na