13/8 2025, 17:00 Výstava Stanislav Kolíbal 100 je připomínkou umělcových nadcházejících stých narozenin, které oslaví v prosinci. Výstava je plánována minimálně do února příštího roku a její složení se bude průběžně obměňovat, aby bylo možné představit Kolíbalova díla v co největší šíři. Výstavu a její proměňující se podobu představí kurátor výstavy Jan Skřivánek. Stanislav Kolíbal (* 1925) patří mezi nejvýraznější postavy českého poválečného umění. V kontextu světového umění lze v jeho tvorbě najít paralely k americkému minimalismu a italskému arte povera, jeho dílo však vyrůstá z odlišných kořenů a rozvíjí se v duchu vlastní vnitřní logiky. Kolíbal, jak dokazují jeho knižní ilustrace a raná tvorba, je suverénním kreslířem a modelérem, od šedesátých let jsou však ústředním tématem jeho kreseb a soch otázky geometrie a prostoru. Jádrem jeho tvorby nicméně není forma, ale napětí mezi řádem a náhodou, trváním a pomíjivostí, bytím a prázdnotou. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.

10/8 2025, 17:00 Výstava Vidět jinak představuje dílo Elišky Rožátové. Tato malířka, kreslířka, sklářka, autorka realizací do architektury i volných sochařských objektů, patří mezi výrazné a autentické autorky, které vstoupily na výtvarnou scénu začátkem šedesátých let 20. století. Nejčastěji je zmiňována v souvislosti s okruhem sklářských výtvarníků, nicméně je také excelentní malířka s jedinečným citem pro barvu a osobitým malířským rukopisem. Je to zároveň autorka nadaná odvahou pro experimentování, což se projevilo v hledání nových technik při tvorbě mozaik, v novátorském pohledu na skleněnou plastiku i v současné malbě, kde s klasickými malířskými technikami zachází stejně svobodně jako se sklem. Výstava v Museu Kampa navazuje na monografii vydanou v roce 2024 nakladatelstvím Studio JB a představuje reprezentativní výběr z autorčiny celoživotní tvorby. Soustředí se zejména na inovativní práci se sklem odkazující k vlně neoexpresionismu osmdesátých let a na současnou malířskou tvorbu, přímo pro prostor terasy vznikají dva skleněné Stoly a zároveň zde bude nově instalováno dílo Narušená struktura z roku 1989. Výstava končí v neděli 10. srpna, komentovaná prohlídka je tak poslední možností výstavu vidět. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.

[vc_row content_text_aligment="" use_row_as_full_screen_section="no"][vc_column][vc_column_text]út 5. srpna 2025 18:00 Výstava s podtitulem Oko v umění 1900–2025 se zabývá přerodem symbolu oka z jednoho z hlavních surrealistických motivů do existenciální roviny i tím, jak vnímají jeden z nejdůležitějších smyslových orgánů naši současníci. Obyvatelé světa dohledu a posthistorie, natáčení každou vteřinu svého života, když přecházejí silnici, nakupují v obchodě nebo si vybírají četbu v knihovně. Základní bází výstavy jsou sbírky musea, doplněné o zápůjčky institucí, soukromých sběratelů a autorů. Vystavující umělci:  František Kupka, Salvador Dalí, Man Ray, Andy Warhol, André Derain, Jan Zrzavý, Toyen, František Muzika, Mikuláš Medek, Květa Válová, Dalibor Chatrný, Adriena Šimotová, Karel Pauzer, Karel Nepraš, Milan Knížák, Milan Kunc, Jiří David, Jaroslav Róna, Patricie Fexová, Milan Cais, Josef Bolf, Krištof Kintera, Masker, Jaroslav Vožniak, Pavel Nešleha, Milan Cais, Václav Chochola, Jindřich Štyrský, Václav Zykmund, Václav Tikal, Jaromír Funke, Emila Medková, Josef Dumek, Alén Diviš, Ondřej Navrátil, Lukáš Rittstein, Jan Adamec, Diana Winklerová, Jan Hísek, Luboš Plný, Rudolf Adámek, Anežka Hošková, Jiří Černický, Björn Steinz, Matyáš Maláč, Miloš Ševčík, Naďa Plíšková, Zdenka Hušková, Vladimír Houdek, Nik Timková, Jan Konůpek, Radka Bodzewicz, Yvonne Vácha, Marie Lukáčová, Barbora Šlapetová, Josef Bolf, Míla Preslová, Magdalena Jetelová, Daniela Mikulášková, Gabina Fárová, Libor Fára, Václav Stratil, Lenka Klodová, Adam Štech, Ladislav Zívr, František Hudeček, Peter Rónai, Michael Rittstein. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

22/7 2025, 18:00 Výstava je součástí programového cyklu Musea Kampa věnovaného tématům, aspektům a souvislostem díla Františka Kupky. Poslední v řadě byly v roce 2017 výstava Ateliérová sousedství: Marcel Duchamp, Raymond Duchamp- Villon, Jacques Villon a František Kupka a roku 2018 expozice uspořádaná k 100. výročí založení republiky František Kupka: Legionář a vlastenec. Letošní výstava uvede umělcovu tvorbu v době „zlatého věku“ satirických časopisů. Ač je Kupka znám především jako jeden z prvních, kdo vykročili směrem k nefigurativnímu umění, představuje jeho satirická tvorba, na první pohled diametrálně odlišná od pozdějších konceptů, v mnohém ohledu substanciální součást umělcova díla. Výstava představuje Kupkovu kritickou kresbu v širším kontextu tehdejší pařížské a mezinárodní scény a poukazuje na různorodost i aktuálnost témat, která satirická kresba zpracovávala před více než sto lety.   Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.

17/7 2025, 18:00 Výstava Vidět jinak představuje dílo Elišky Rožátové. Tato malířka, kreslířka, sklářka, autorka realizací do architektury i volných sochařských objektů, patří mezi výrazné a autentické autorky, které vstoupily na výtvarnou scénu začátkem šedesátých let 20. století. Nejčastěji je zmiňována v souvislosti s okruhem sklářských výtvarníků, nicméně je také excelentní malířka s jedinečným citem pro barvu a osobitým malířským rukopisem. Je to zároveň autorka nadaná odvahou pro experimentování, což se projevilo v hledání nových technik při tvorbě mozaik, v novátorském pohledu na skleněnou plastiku i v současné malbě, kde s klasickými malířskými technikami zachází stejně svobodně jako se sklem. Výstava v Museu Kampa navazuje na monografii vydanou v roce 2024 nakladatelstvím Studio JB a představuje reprezentativní výběr z autorčiny celoživotní tvorby. Soustředí se zejména na inovativní práci se sklem odkazující k vlně neoexpresionismu osmdesátých let a na současnou malířskou tvorbu, přímo pro prostor terasy vznikají dva skleněné Stoly a zároveň zde bude nově instalováno dílo Narušená struktura z roku 1989. Vstupenky k dostání na GoOut (zde) nebo na pokladně musea.