JOSEF HAMPL Série V2 – 71, 1971 olejové a ofsetové barvy na plátně, 130 x 91 cm

JOSEF HAMPL
Série V2 – 71, 1971
olejové a ofsetové barvy na plátně, 130 x 91 cm
značeno na rubu štětcem: Hampl

Grafik a malíř Josef Hampl se narodil 17. 4. 1932 v Praze. Mezi lety 1955 až 1960 absolvoval školu dekorativního umění u Jaroslava Masáka. V té době se jako obráběč kovů živil v továrně Praga. Ve Vysočanech se seznámil s Vladimírem Boudníkem. Slavný nonkonformní umělec ho nejenže zasvětil do grafických technik, ale představil i Bohumilu Hrabalovi a Jiřímu Kolářovi, kteří Hamplovu tvorbu a směřování významně ovlivnili. Na konci padesátých let se autor zabýval strukturální a aktivní grafikou, využíval především otisky nalezených, často industriálních předmětů. Postupně se jeho přístup klonil k čistým geometrickým formám. Minimalistická, rastrová, monochromní díla v letech sedmdesátých předznamenávala slavné šité koláže následujícího desetiletí. Hamplovy geometrické kompozice však měly jinou, více kontemplativní povahu než díla jeho současníků – konkretistů. V kolážovitých pracích experimentoval s neobvyklými materiály, jako byly tiskoviny, průklepové papíry i vosí hnízda, které dodávaly jeho dílům nevšední, až živočišný charakter.
V době normalizace Hampl stále častěji vyhledával možnost se svobodně vyjádřit v podobě happeningů a akcí v přírodě, které zaznamenávala jeho manželka, fotografka Hana Hamplová. Josef Hampl patřil do několika uměleckých seskupení například do skupiny Geometrie, Jiná geometrie, Umělecké besedy či spolku Pohodlí. Od roku 1967 až do roku 1990 působil na pražské Akademii výtvarných umění jako odborný grafický instruktor v ateliérech prof. Vojtěcha Tittelbacha, Ladislava Čepeláka a Jiřího Johna. Své grafické práce vystavoval autor mezinárodně, v roce 2018 získal Cenu Vladimíra Boudníka. Josef Hampl zemřel 25. 3. 2019.

Josef Hampl představil průřez svým dílem v konírně Musea Kampa v roce 2017. Museum zakoupilo několik jeho experimentálních grafik a závěsnou šitou koláž. Tímto obrazem doplňujeme do sbírek geometrickou polohu autora z počátku 70. let, která je výrazně méně známa. Práce z tohoto okruhu byly publiku představeny naposled patrně právě v době svého vzniku a připomenuty až výstavou v roce 2017 a 2019 (Mnohoznačnost struktur, dynamika sil). O Hamplovi – geometristovi píše například Jiří Valoch: Na počátku 70. let se Hamplova tvorba vyvíjela ve znamení „nové citlivosti“, utvářené signální barevností a prací s ryze geometrickými prvky. České výstavnictví dávalo přednost Hamplově osobité technice v šité koláži a jeho dědictví Boudníkovy experimentality. Autor se v geometrických sériích zaměřoval na variabilitu použitých prostředků, jeho průzkum výtvarných forem a jejich možností byl velmi metodický. V geometrické etapě nabízel obrazy jako moduly pro participaci diváků, čehož bývalo na vernisážích velmi intenzivně využíváno. Geometrických prací autora je poměrně málo a spadají do počátku sedmdesátých let, a nejsou v museích a státních sbírkách dosud dobře zastoupeny. Hamplova geometrie se tak pro Museum Kampa stává zapomenutým a znovunalezeným pokladem. Josef Hampl v sérii V2 pracoval s barvou a linií a zároveň přerušením kontinuálního toku. Účinek obrazu není vymezen pouze esteticky, použití geometrického jazyka je možné vnímat společensky i osobně jako touhu po smysluplném řádu světa.

Martina Vítková

Milan Lasota, Pohyb mima, 1982

kresba, tažené otisky 300 x 210 mm každý 9 listů