Manolo Blahnik – The Art of Shoes

11. 8. – 12. 11. 2017

Museum Kampa připravuje na léto výstavu kouzelníka mezi obuvníky, pana Manolo Blahnika. Blahnik, známý ze seriálu Sex ve městě a díky filmu Marie Antoinetta Sofia Coppoly, vyrostl na Kanárských ostrovech, žije v Británii, ale má české kořeny. Jeho otec byl českým občanem, žil a pracoval před druhou světovou válkou jako lékárník nedaleko pražské Kampy. Nebýt nástupu nacismu, možná by tu pracoval dál. Na jeho díle je možné dokumentovat, jak volné umění, abstrakce, dílo Mondrianovo, Kupkovo nebo malířský rukopis Velasquezův či Viscontiho aristokratická tvůrčí posedlost, přímo vstupují do tvůrčí složky čehosi jen zdánlivě přízemního, dámských bot. Díky Blahnikovu umu, pečlivosti a inspiraci ve světovém umění výtvarném a filmovém, vznikne dílo, jež se dá obout. Mísí se retrostyly z několika kultovních epoch dvacátého století, stejně jako rokoková hravost a smyslnost. Na výslednou podobu, tvar, kružby a arabesky měly vliv mnohé obrazy a symboly ženské krásy a osudovosti, Marie Antoinetta, císařovna Alžběta a nespočet silných i zranitelných žen italského neorealistického filmu. Střevíčky, ať už inspirované uměním, etnickými prvky nebo přírodou, v sobě nesou moderní energii. Díky botám Manolo Blahnika na scénu už od sedmdesátých let vstupuje moderní žena, stejně profesionálně schopná, jako krásná. Výrazné individuality, rozkročené mezi kulturami, jako Manolo Blahnik, světově proslulý tvůrce s českými kořeny a globálním rozhledem, mohou přinést zajímavý pohled a jedinečnou zkušenost. Také zakladatelka Musea Kampa, Meda Mládková je známá tím, jak velký důraz kladla na ženskou krásu a její kultivaci, včetně originálního oděvu, bot a doplňků. Tím byla vždy vzorem pro generace žen v českých zemích.

 

Jaroslav Paur

9. 8. – 15. 10. 2017

V kontextu neobyčejně silné generace mladých tvůrců vstupujících na výtvarnou scénu v průběhu čtyřicátých let představuje malířské dílo Jaroslava Paura (1918–1987) jeden z dosud ne zcela poznaných uměleckých odkazů, který ovšem nepostrádá jak kvalitativní úroveň jednotlivých tvůrčích etap, tak svébytnost výtvarného projevu. Cílem výstavy je představit malířovu tvorbu v celé její šíři a mnohovrstevnatosti, pro kterou je charakteristické rozvíjení aktuální obsahové složky ve vnitřně sevřených tematických cyklech. V počáteční fázi se autor konfrontoval s expresivními tendencemi válečných let, kdy se výtvarným uvažováním velmi přiblížil programovému smýšlení členů skupiny Sedm v říjnu či civilistnímu projevu umělců z okruhu Skupiny 42. Během padesátých let se Paur propracoval ke své navýsost vlastní tematice města, kterou soustavně rozvíjel v šedesátých a sedmdesátých letech. V nich se soustředil na výrazové i obsahové hodnoty malby a částečně také rozvíjel aktuální prvky abstraktně-informelní estetiky. Důležitou součástí jeho kompozic se stává jakási tajuplná atmosféra monumentálně koncipovaných abstraktních městských krajin, které v některých případech evokují až jakési kosmické struktury. Paurovo malířské dílo je neobyčejně autentickou výpovědí o vztahu člověka k městské aglomeraci, v níž jsou vedle lyricko-poetických tendencí velmi silně obsažena naléhavá existenciální vyjádření.

Kurátorem výstavy je Milan Dospěl.

 

Adolf Born Jedinečný svět

Část výstavy A. Borna byla prodloužena!

Pro velký zájem o dílo Adolfa Borna jsme se rozhodli část výstavy Jedinečný svět Adolfa Borna prodloužit! Pokud jste výstavu ještě neviděli, máte nyní jedinečnou šanci prohlédnout si unikátní soubor jeho litografií a originály ilustrací, které mají v tvorbě Adolfa Borna nezastupitelné místo. Výstava potrvá do 20. srpna v Museu Kampa.

29. dubna - 20. srpna 2017

Programy pro školy

„Neboť v umění je ještě jeden stupeň, vytvoření vlastního magického světa. Neopakovatelného světa, kde je přítomno tajemno, extrakty snů, možná trochu tajené hrůzy – stálá přítomnost něčeho nedefinovatelného, co probouzí naše smysly.“

 

Umění Adolfa Borna (1930–2016) se stalo trvalou součástí české vizuální kultury. Svou sdělností a intenzitou, jimiž propojuje už několik generací, je srovnatelné snad jen s tvorbou Josefa Lady. Během plodného života vytvořil rozsáhlé a komplexní dílo čítající tisíce položek v různorodých výtvarných oblastech. Prosadil se v oblasti knižní ilustrace, animovaných filmů, kresleného humoru, volné grafiky nebo kresby, ale také scénografickými návrhy či kostýmní tvorbou. Jiří Kotalík, dlouholetý ředitel Národní galerie v Praze, o něm napsal: „Je malířem a kreslířem svébytných představ a vidin. Je karikaturistou se smyslem pro groteskní nadsázku a žahavý vtip, vždy se zdůvěrňující mírou lidského porozumění. Je ilustrátorem, jenž dovede po svém interpretovat povahu a děj literárních děl minulosti a současnosti.“

 

Velká přehlídka Adolfa Borna v Museu Kampa se vymyká obvyklému způsobu, jakým bylo v minulosti dílo tohoto výjimečného umělce prezentováno. Těžištěm je průřez jeho volnou tvorbou. Vstup do expozice nabízí soubor vzácných litografií ze šedesátých let, který ještě jako celek nebyl vystaven. Adolf Born v nich experimentoval s výrazem, kompozicí, uplatňoval jednoduchý znak, kresebnou zkratku či syrovou hravost. Ojedinělým počinem je kolekce pastelů a akvarelů dokládajících umělcovu fantazii, stejně jako precizní a přitom odvážnou práci s barvou či světlem. Pozornost na sebe poutá též série tušových kreseb z cest, zachycujících s příznačným „bornovským“ humorem atmosféru míst, jež při svých putováních navštívil. Na výstavě nechybějí ani originální ilustrace knih (včetně příběhů Macha a Šebestové nebo básní Christiana Morgensterna), ani projekce animovaných filmů, jež získaly mnoho ocenění doma i v zahraničí. Jedinečný svět, do něhož stojí za to vstoupit.

 

Petr Volf

 

Aktuální výstavy

Jan Koblasa 85

9.7. 2017

Koblsa_little

Evropsky uznávaný umělec Jan Koblasa (*1932) je na české kulturní scéně nepřehlédnutelný. Jeho dílo zde od roku 1989 mapují výstavy, na pultech knihkupců se vynořují Koblasovy autobiografické deníky, v intervalech udávaných taktovkou umělcovy invence, širokým publikem vždy vítány, pokaždé vyprodány. Jan Koblasa v sobě zkrátka slučuje řadu talentů. Vedle výtvarného je to nadání hudební a literární, a nad tím vším ční síla citlivého a velkorysého člověka, zarputilého hledače krás i stínů života, neúnavného bojovníka s duší poety. Když jej v roce 1968 srpnová okupace Československa zastihla na cestách po Itálii, domů se nevrátil. Získal azyl v severním Německu a jako jeden z mála emigrantů přirozeně vplul do zahraniční scény.

 

Výstava v Museu Kampa pořádaná k 85. výročí narození Jana Koblasy představuje vybrané okruhy z umělcovy tvorby zejména z šedesátých a sedmdesátých let, tematicky spjaté s fenoménem emigrace. Listy z cyklu Modrá krev (1964–1965) spolu s doposud nevystaveným souborem komorních kreseb na kartonu (1959–1960) příkladně reprezentují umělcovo období před odchodem z domoviny. Sochařský soubor Plazit jazyk (1970) patří k prvním pracím, které Koblasa vytvořil v emigraci. Tematika hlavy jako odkazu k centru myšlení a prožitku, sídla mozku či lidské duše, umocněná expresivní výtvarnou výrazovostí vyjadřuje pocity vykořenění, nejistoty a ztráty. Prožitek existenciální tísně završuje sochařská instalace Velký blič (1972) s podnázvem Ecce homo, která divákovi vmetá do cesty nestrávené zbytky tělesných částí jako otřesnou výpověď o křehkosti člověka, kterého doba a životní situace nemilosrdně sežvýkají a po kusech vyvrhují zpět.

 

Přestože výstava přináší úzký výběr z Koblasovy tvorby, čitelně odhaluje její nosné zdroje, které, jak napsala Mahulena Nešlehová, vedou „od archetypických, přes mytické, biblické, literární a hudební podněty po tep současného života, se záměrem dotknout se podstaty věcí a jevů – ozřejmit analogie s přítomností“.

 

Kurátorkou výstavy je Ilona Víchová.

 



Hlavní navigace: