Stálá expozice Musea Kampa
V prostorách Musea Kampa je v rámci stálé expozice vystaven reprezentativní výběr děl především ze Sbírky Jana a Medy Mládkových a Sbírky pro Jindřicha Chalupeckého. Další díla byla Museu věnována umělci nebo soukromými sběrateli.
Expozice Středoevropského moderního umění
Expozice Středoevropského moderního umění je rozdělena do tří pater hlavní části komplexu Sovových mlýnů.
Přízemí Musea a prostor pod terasou je věnován především tzv. neoficiálním umělcům socialistického období v Čechách a dalších zemích bývalého východního bloku. Vystaveni jsou průkopníci českého moderního umění jako je Karel Malich nebo Karel Nepraš, Jiří Načeradský, kolorista Otakar Slavík a další. V této části expozice samozřejmě nesmí chybět také Jiří Kolář, který se vedle své básnické tvorby zapsal mezi světové průkopníky koláže a tzv. vizuální poezie. Ze zahraničních umělců je v expozici svojí osobitou figurální tvorbou zastoupena dnes již světoznámá Polka Magdalena Abakanowicz.
První patro expozice se zaměřuje na minimalistické tendence především 60. a 70. let. Specifikum této instalace je redukce barevné škály na archetypální černou a bílou. V černobílé koncepci tohoto patra, které návštěvníkům prezentuje projevy geometrické abstrakce či strukturalismu, se představují umělci významných jmen, jako je Stanislav Kolíbal, Radek Kratina, Hugo Demartini či Zdeněk Sýkora.
Koncepce druhého patra prezentujícího další podstatnou část expozice Středoevropského moderního umění nabízí opět nový pohled na umění vytvářené v nelehkých podmínkách levicových režimů. Výrazné zastoupení polských a maďarských umělců nebo autorů ze zemí bývalé Jugoslávie svým přímých uchopením hluboce existenčních témat, religiozitou a vážností kontrastuje uměleckým dílům z českého kulturního kontextu, jimž je přes jejich často velmi hluboká témata vlastní špetka nadsázky či ironického humoru.
Expozice Františka Kupky a Otto Gutfreunda
Tzv. Schulzovo křídlo budovy Sovových mlýnů, tedy bývalá obytná část tohoto komplexu, která si zachovala svůj původní charakter, dnes představuje expozici dvou průkopníků dějin umění 20. století, Františka Kupky a Otto Gutfreunda.
Expozice začíná výběrem Kupkova raného díla převážně figurativních kreseb pařížského období. Přes Kupkovy ilustrace knih a módních časopisů, které jsou sice ovlivněny duchem doby, ale už v nich prosvítá Kupkovo zcela osobité tvůrčí vyjádření, se expozice rozvíjí až k projevům malířovy vrcholné abstraktní tvorby, která tematizuje jak ryze geometrické a minimalistické, tzv. "vyčištěné" motivy, tak zcela jedinečnou rovinu Kupkovy organické abstrakce, založenou především na myšlence filosofického mikrokosmu a makrokosmu.
S rozsáhlou instalací Kupkových děl od řady studií až po finální olejomalby jde ruku v ruce expozice Otto Gutfreunda. Sběratelka umění Meda Mládková věří, že František Kupka a Otto Gutfreund představují nerozlučnou dvojici vzhledem ke svému jedinečnému přínosu dějinám umění 20. století. Kupkova sláva, kterou si již vydobyl, přestože do značné míry až po své smrti, má dnes napomoci proslavení průkopníka kubistické sochy a našeho největšího moderního sochaře Otto Gutfreunda, který podle Medy Mládkové nebyl ve světových dějinách umění dosud zcela doceněn. Gutfreundova expozice představuje jak jeho díla na hranici expresionismu a kubismu, tak raně kubistické reliéfy, vrcholný kubismus i jeho poválečný příklon k sociálně zabarvenému realismu.
Expozice Františka Kupky a Otto Gutfreunda není řazena ryze chronologicky. Skladba vystavených děl a jejich koncepční uspořádání založené na vytříbeném estetickém vkusu a hloubce pochopení své tvůrkyně Medy Mládkové osvětluje stěžejní motivy díla této dvojice umělců v netradičních souvislostech.
