Umění manželů Mládkových

František Kupka

Kolekce děl Františka Kupky tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Má dnes již takřka nevyčíslitelnou cenu. Obsahuje 215 studií, kreseb a obrazů a patří k nejucelenějším svého druhu na světě.

Začíná od raných studií a obrazů z devadesátých let 19. století, pokračuje skicami z přelomu století a pak expresivními figurálními kresbami z období těsně předcházejícího vznik abstraktních obrazů, zahrnuje též abstraktní kresby a obrazy. Řadí se k ní také různé studie k ilustracím (např. k Písni písní), návrhy vzorů koberců. Krásný je například akvarel ke Koupající se (1906) nebo studie ke Gigolettes (1908 - 1909). Velmi důležité jsou pro Kupkův vývoj časné čistě abstraktní studie k Newtonovým kruhům (1911 - 1912) a obrazu Okolo bodu (1911 - 1930). Významné jsou přípravné kresby k Dvoubarevné fuze (1911 - 1912) nebo série studií ke Kosmickému jaru - stvoření (1911 - 1920), k Příběhu o pestících a tyčinkách (1911 - 1919), ke Čtyřem příběhům bílé a černé. K nejkrásnějším a také nejrozměrnějším obrazům sbírky patřila Lokalizace grafických motivů II (1912 - 1913), kterou však Mládkovi věnovali Národní galerii ve Washingtonu, kde je umístěna na čelném místě. K nejpůsobivějším Kupkovým obrazům vůbec patří Katedrála (1912 - 1913). Vývojově významné jsou studie k Vertikálním plánům (1912- 1913) nebo Teplá chromatika. Meda Mládková se s Kupkou poprvé osobně setkala za svých studií dějin umění v Paříži v roce 1955 a od té doby se stala jeho vášnivou sběratelkou. Dnes se bez zapůjčení studií a obrazů z její sbírky nemůže obejít žádná velká malířova retrospektiva.

Otto Gutfreund

Sbírka Otto Gutfreunda obsahuje 17 umělcových plastik. Jeho osobnost Jana a Medu Mládkových dlouhou dobu přitahovala. Jiří Šetlík píše, že oba sběratelé se po důkladném studiu literatury přednostně zaměřili na kubistickou tvorbu z let 1911 - 1914, kterou doplňovali jednotlivými sochami z období 1923 - 1927. Využívali svého kontaktu s Jiřím Kotalíkem, ředitelem Národní galerie v Praze. Nákup jim zprostředkovalo Artcentrum, tehdy jediná legální společnost vyvážející umění z Československa. Mládkovi tedy zakoupili zmíněnou kolekci (některé exponáty dokonce ve více odlitcích) a postupně se jim dařilo vřadit Gutfreunda do některých významných výstav a instalací sochařství. Vznikl ucelený soubor (bohužel se nemohl rozšířit ještě víc, protože od roku 1984 Mládkovi opět nesměli do Československa), který se již mnohokrát představil veřejnosti, v posledních letech vždy se sbírkou Františka Kupky. Také ve stálé expozici v Museu Kampa se obě kolekce propojí.

Jiří Kolář

Tvorba Jiřího Koláře je ve sbírce Jana a Medy Mládkových zastoupena velmi dobře. Kolekce obsahuje přes 240 děl z různých období. Vzácné jsou rané konfrontáže a raportáže ze čtyřicátých a padesátých let. V nich se rodily principy, z nichž vyrůstal umělcův způsob myšlení přesahující z verbálního do vizuálního vyjádření. Na konci padesátých a v první polovině šedesátých let objevil Kolář základní metody, které se staly východiskem k celé další tvorbě. Kolekce obsahuje rané roláže, tvořené rozřezáním reprodukcí na proužky a propojením rozdílných motivů. Její součástí je výrazná řada muchláží, vznikajících zmačkáním reprodukcí a jejich nalepením na plochu papíru. Ve sbírce jsou i rané proláže, v nichž se jeden motiv prostupuje s dalším podlepením do vyříznutého nebo vystřiženého otvoru. Zajímavé jsou stratifie, v nichž autor prořezával vrstvy slepených barevných papírů. Jednou z nejvýznamnějších metod se stala chiasmáž, v níž pokrýval plochu útržky různých druhů písma a textů, not či hvězdných map. Půvabné jsou rozepínací koláže a řady klasicky utvářených koláží. Unikátní soubor tvoří tzv. transparenty, kterých je v kolekci několik. Ve sbírce je také řada objektů, jejichž povrch je pokryt kolážováním. Umělec techniky často různým způsobem kombinoval. Meda Mládková Kolářovu tvorbu systematicky sledovala. Soustředila se především na padesátá, šedesátá a sedmdesátá léta. Jde o jednu z nejzajímavějších a nejucelenějších kolekcí. Sbírka byla několikrát vystavena. Roku 1994 se poprvé představila pražské veřejnosti v Českém muzeu výtvarných umění a byl k ní vydán katalog, v němž jsou všechna díla reprodukována. Mnohokrát cestovala také do zahraničí a zájem o ni stále roste.

Sbírka středoevropského umění

Sbírka obsahuje české, slovenské, polské, maďarské a jugoslávské umění především šedesátých a sedmdesátých let. Některé kolekce jsou rozšířeny také o mladší autory. Nejrozsáhlejší je kolekce českého a slovenského umění, která obsahuje soubory obrazů, soch, objektů, kreseb a grafických listů od významných představitelů generace nastupující koncem padesátých a počátkem šedesátých let. Meda Mládková začala jezdit do Čech a na Slovensko v roce 1967 (po devatenácti letech od své emigrace), kdy jí to poprvé čs. úřady dovolily. Obcházela ateliéry, které byly, jak sama říká, plné vynikajícího umění. Brzy se zorientovala a postupně se seznamovala s nejzajímavějšími osobnostmi. K nim se řadí Václav Cigler, Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Eva Kmentová, Magdalena Jetelová, Radek Kratina, Jan Kubíček, Karel Malich, Alena Kučerová, Jiří Načeradský, Otakar Slavík, Karel Nepraš, Aleš Veselý a další. Československé hranice se pak Mládkovým znovu uzavřely v roce 1984. Vedle toho jezdila paní Mládková do dalších zemí střední a východní Evropy. Z polských umělců nakoupila například díla dnes slavné Magdaleny Abakanowicz, Edwarda Dwurnika, Izabelly Gustowské, Jozefa Lukomského, z maďarských autorů díla Akose Birkáse, György Jovánovicse, z Jugoslávců sochy Ivana Kožariče, Branko Ružiče a obrazy Miči Popoviče. Jan Mládek zemřel těsně před koncem komunistického režimu a Meda Mládková se mohla vrátit až v roce 1989. Od té doby systematicky pracovala na zřízení muzea pro svou sbírku v Praze. Dlouho hledala, až se nabídla možnost v Sovových mlýnech. Meda Mládková se v průběhu let snažila podpořit umělce, kteří v komunistických státech téměř neměli možnost prodávat. Pečlivě vážila výběr, každý ateliér několikrát navštívila, než si vybrala. Vznikla tak jedinečná a přitom osobně vyhraněná sbírka.

Další sbírky Musea Kampa

sbírka-kolářových-obr-thumb

Sbírka Jiřího a Běly Kolářových

Sbírka se utvářela v průběhu několika desítek let. Odpovídá Kolářovu zájmu o umění přinášející neobvyklé pohledy na současný svět. Zároveň z ní vyzařuje jeho respekt k odkazu tradic. Promítá se do ní otevřenost k nejrůznějším druhům projevu...

chalupecký-obr-thumb

Sbírka pro Jindřicha Chalupeckého

Sbírka vznikla v závěru roku 1989 a byla pak vystavena v pražské Národní galerii pod názvem K poctě Jindřicha Chalupeckého. Měla být prodána a výtěžek věnován na zakoupení hemodialyzačního přístroje pro těžce nemocného teoretika...



Hlavní navigace: